Eira

16. července 2018 v 9:37 | Admins |  Characters
Nick: Gaarush-sama

Jméno: Eira

Věk: 200 let (Není nesmrtelná má životnost cca 500-600 let)

Rasa: kříženec člověk/sněžný Alfár

Strana: Neutrál

Povolání: Alchymista

Charakter: Její charakter je sám o sobě velmi složitý. Ráda by byla tou hodnou a přátelskou dívkou ale dá se být takový, když vás 90 procent lidí a všech ras nenávidí? Nebo si myslí, že vaše rasa neexistuje a nejsou nadšeni, když zjistí, že po ní něco zbylo. Samozřejmě je ke každému taková jak si podle ní zaslouží. Takže…. pokud budete někdo, kdo ji bude odsuzovat a nenávidět jen pro to čím se narodila( což nemohla ovlivnit) jako většina alfárů protože je napůl člověk a naopak, tak se k vám bude chovat se stejným odporem jako vy k ní. Najdou se i tací jedinci, kteří nekoukají na to jaké je rasy a jak vypadá a k těm se samozřejmě chová jinak. Záleží jen na vás, jaké s ní budete mít vztahy. Samozřejmě podědila po obou půlkách něco. Po Alfárech podědila jistou hrdost a občasný pocit nadřazenosti který ale tlumí její lidská polovina. Také podědila nadání k ledovému elementu magie. Po její lidské matce ale podědila i skromnost a schopnost učit se novým věcem. Nemá moc přátel, a proto její chování není většinou zprvu moc přátelské, dokud se neprojeví, že vy sami s ní jdete jednat v dobrém směru.

Minulost: Začneme od úplného začátku kdy ještě Eira nebyla ani na světě. Přibližně rok před jejím narozením probíhala na území sněžných Alfáru válka s rasou Pobl právě o toto území kterého se samozřejmě sněžní Alfár nechtěli vzdát. Byla to dlouhá válka, která nepřinášela ani jedné z ras nic dobrého. Ve skutečnosti právě spíše naopak. Její lidská matka byla jednou ze zajatkyní u sněžných Alfárů, která byla využívána jako otrok. Před tím než se stala otrokyní u nich měla manžela a jedno dítě, syna, kterému se naštěstí vyhnulo zajetí díky otci, který jej odvezl a právě v tu dobu, kdy byla matka sama doma je napadli, vykradli, dům srovnali se zemí a ji unesli. Takové věci dělali sněžní Alféři proto aby se pomstili za své padlé a všechny zajaté rasou Pobl. Sloužila několika Alfárům všemi různými způsoby od úklidu, starání se o veškeré oblečení po občasné dělání stoličky pod nohy. Po nějaké době kdy už je omrzelo, aby jim jen takto sloužila, se stala i jejich sexuální otrokyní. Byla jiná než jejich ženy a to je na tom z části některé lákalo.

A přesně takto se stalo, že její matka po nějaké době otěhotněla a čekala onoho malého křížence, o kterém se nesměl nikdo dozvědět. Sami Alfár kteří ji znásilňovali, když zjistili, že je těhotná chtěli ji nejprve zabít, ale jejich víra samotná ve spojení s jejich pýchou jim nedovolila zabít vlastního potomka a proto, ji zavřeli do kobky, kam jí nosili jídlo a pití. Nesměli si dovolit, aby se to dozvěděli ostatní Alfár. Ovšem, když byla její matka již v 8 měsíci, odehrála se na jejich území ta nejdůležitější bitva, ve které rasa Pobl zvítězila a vyhladila celou rasu sněžných Alfár a tím ukončili utrpení mnohých zajatců své rasy. Až na tohoto malého jedince, o kterém nikdo nevěděl. Vojáci, kteří procházeli vypálenou vesnici, na tomto území, ji našli v oné kobce skoro vyhladovělou a rozhodli se ji zachránit. Netušili, že dítě, které nosí je potomkem i sněžného Alfár. Sama matka ani nevěděla, který z nich byl otcem.

Když se dostala do města lidí, její muž tam byl. Hledal s nadějí mezi zajatci, doufajíc, že právě ji najde. A povedlo se, ale jejich pouto zesláblo, když zjistil, že je těhotná a brzy bude rodit. Věděl, že když ji zajali, tak těhotná nebyla, a kdyby to bylo jeho dítě již by bylo na světě.

A tady přichází moment kdy se Eira narodila. Manžel její matky nedokázal snést představu, že by měl vychovávat dítě, které je rasou jeho úhlavního nepřítel ale po nějakou dobu se to snažil skrývat. Její matka ji milovala, přeci jen to byla její dcera, ale sama pokaždé když se na ni podívala, vybavovala si všechny ty hrůzné dny, které prožila v zajetí. Jejich syn, kterého měli, byl již dospělý, když dospívala Eira. Tito rodiče se jí s jistou falší snažili dát veškeré vědění o jejich rase a něco málo i o ostatních rasách kromě sněžných alfár. Snažili se i přes svůj odpor k ní ji naučit i jiné věci a slušně ji vychovat. Ovšem magii ji nedokázali učit, protože ji neovládali. Musela se ji tedy zdlouhavě učit sama a ne s úplným úspěchem dokud žila s nimi. Její matka s nevlastním otcem se v tu dobu rozhodli, že ji již dost stará na to aby se dokázala sama o sebe postarat a přežít. Že se již nemusejí starat o tu osobu, kterou jeden z nich nenáviděl, a druhá nenáviděla a milovala zároveň.

Bylo jí tehdy pouhých 20 let. Ale byla přeci jen učenlivá a nadaná i magii. Ovšem na první pohled vypadala jako sněžný Alfár ale její pleť měla více lidský tón ne tak bledý. Zdědila také po svém pravém otci dlouhověkost, která jí zařídila, že svou matku a nevlastního otce přežila. Věděla to, i když s nimi nebyla, protože od doby co je viděla naposledy, kdy ji s nenávistí zanechali osudu, uběhlo už 180 let. Takového věku se lidé nedožívají. O sněžných Alfárech věděla pramálo, protože je každý nenáviděl tam, kde vyrůstala. A proto když zjistila, že v 50 vypadala, stále jako by jí bylo oných 20 let začala pátrat po tom, jací byli. Chtěla znát i druhou část svého původu ale bylo těžké dostat se k informacím, když vás skoro každý nenáviděl hned, jak se na vás podíval. Zároveň chtěla zjistit pravdu o tom, jak to bylo s jejím početím, jestli byli sněžní Alfár opravdu takový jako jí tvrdili matka s nevlastním otcem. A takhle začal příběh této nechtěné dívky, která nyní bloudí světem jako ostatní hraničáři a snaží se stále získat více informací o svém původu.

Předehra/Současnost: Byl to slunný a parný den tak jako skoro každý den v tomto období za těch 200 let co chodila po světě. Ovšem v dáli za horami mohla vidět blížící se bouři, která by mohla příjemně ochladit její tělo. Seděla na zemi v trávě na kraji lesa, nohu přehozenou přes druhou natažené před sebou. U špiček jejích palců začínalo koryto mohutné řeky za, kterou se nacházelo ony nádherné hory. Ano byli to největší a samozřejmě tedy i ty nejkrásnější hory Ddraigafa. Chodila sem vždy pro svůj odpočinek a nádherný pohled na tento skvost a hlavně už i jen pro to že se zde skoro nikdy nestalo, aby tu někoho potkala, a když už ano, tak to byl někdo, kdo se ztratil. Její obrovskou výhodou bylo, že se dokázala mnohem lépe orientovat v těchto místech už jen proto, že je měla prochozené ale také proto že kdykoli mohla využít magie k tomu, aby si vytvořila křídla a prostě se vznesla do oblak a zmizela jednodušší cestou. Už jen proto, že ji skoro nikde nechtěli a najít ubytování pro ni taky nebylo zrovna jednoduché, byla spíše někým, kdo přespával v přírodě na cestách, než aby musela dojít do nějakého města či vesničky. Bylo to výhodou i nevýhodou. Při nevlídném počasí se místo ke spánku hledalo mnohem hůře a už jen díky tomu tak dobře poznala toto místo. V horách se nacházelo nejvíce možností ke spánku i v takovém počasí. Nyní ovšem jen tak posedávala a jednou rukou, kterou se zapírala o zem vedle sebe, si pohrávala s trávou rostoucí kole břehu řeky. Zády se zapírala o kmen stromu, který jí poskytoval stín. Možná už ale bylo na čase vyrazit na jiné místo, než bylo tohle. Měla práci, která sice nespěchala ale i tak by se neměla loudat až tak moc. Podepřením obou rukou o měkkou půdu pod sebou se v pomalém pohybu zvedla na nohy a lehce se protáhla. Seděla tam přeci jen už nějakou tu dobu a její klouby lehce ztuhly. S tichým povzdechnutím se proto následně sehnula pro svou brašnu, ve které nosila vesměs veškeré svoje věci, protože jich neměla zase tolik. Když už měla brašnu připevněnou pásem okolo boku, mohla se vydat dál na svou cestu. Pár gesty svých rukou okolo sebe začala vytvářet nejprve jen poletující pírka, která se ale následně začala hromadit a tvořit křídla která ji odsud odnesou. Když bylo vše připravené, vynesla se nejprve jen pár metrů nad zem a rozhlédla se kolem sebe. Milovala tento pohled na zem, která se rozléhala pod jejíma nohama. Ovšem z ničeho nic v jistém momentu místo toho aby začala stoupat a nesla se pryč, se její křídla rozpadla na miliony malinkatých kousků, které ji samozřejmě již nemohly dál nést. Setkala se proto s tvrdou zemí po naštěstí poměrně krátkém pádu několika metrů. Ono zakletí, které se ozvalo, z jejích rtů bylo důvodné, nebyl to zrovna příjemný pád a myslela si, že to zavinila ona sama nějakou chybou, kterou udělala. Ale již brzy zjistila, že tím to nebylo….zjistila, že nedokáže vytvořit vůbec nic.

Magické Schopnosti:
Harddwch rhew - Ovládání ledového elementu v podobě vytvoření malých ledových pírek, která jsou tak lehká, že se skutečně i nesou ve vzduchu. Tato pírka mohou mít vícero využití. Můžou složit jako tisíce miniaturních ostří, která způsobují spoustu malých řezných ran na těle protivníka. Zdá se to sice jako malé rány ale vypadali byste pak asi jako byste prolezli jezerem žiletek. A je velmi snadné pak vykrvácet. Stejně tak se z těchto pírek naučila složit i opravdu funkční křídla, která ji opravdu dokážou vynést do vzduchu a umožnit let. Stejně tak mohou vytvořit nepropustný vír kolem vlastníka, který ji chrání před případným útokem. Stejně tak z nich lze vytvořit malé ptáčky, kteří vlastně nelouží k ničemu než že je může vyslat obletět terén aby jí prozradil zdali se v okolí nachází i někdo jiný.

Rhwystr iâ - Ledová bariéra je jakousi zdí vytvořenou z čirého či matného ledu. Záleží na tom, jak jej zrovna použije. Může mít podobu jen ledové zdi ale také celé polokoule, která se nad ní uzavře nebo jen čtvrtina koule. Slouží především k ochraně uživatele samozřejmě, ale může posloužit i na vytvoření chladného místa v parném letním dni.

Bojové Schopnosti: XXX

Zajímavosti:
  • Zajímavostí je už její původ sám o sobě a to že již na první pohled by se dalo říci, že každý pozná, že má něco společného se sněžnými Alfár. I její bílé vlasy a celkový chlad, který z ní vychází, aniž by si to občas uvědomovala. I její chování se občas ukazuje jako jejich pokud zrovna není v onom lepším rozpoložení své lidské části. A hlavně je asi jediná žijící na tomto světě kdo má ještě krev sněžných Alfárů.
  • Velmi dobře se vyzná v mapách a velmi snadno a rychle se zorientuje i na místech kde jiný dokáží týdny bloudit.
  • Miluje jahody.
  • Na noze nosí náramek, který dostala od matky.(Ta jej měla, od sněžných Altair, jako označení vězenkyně.)

Inventář:
  • Brašna
  • Vak s mincemi
  • Recept na vytvoření údajně léčivého nápoje
  • 1 lahvička s vytvořeným nápojem
  • Magická loutka.

Body:85 ~

Runy:XXX

Zákon bohů: Smrt


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama